Název "zeměloď" zní trochu jako atrakce v zábavním parku. Ve skutečnosti je to pojmenování pro soběstačnou ekologickou stavbu, která není připojena k žádným inženýrským sítím, zdánlivě tedy připomíná osamocenou loď na moři, jen se nachází na zemi. Zeměloď poskytuje i přes svou nezávislost 
svým obyvatelům stejný komfort bydlení jako těm v klasických domech a maximálně při tom chrání životní prostředí. Zeměloď poskytuje konstantní teplo, využívá alternativních zdrojů energie (solární panely a malé větrné elektrárny) a vlastní zdroje vody.
Pro stavbu domu jsou využívány odpadní materiály, které by jinak nevyužité ležely na skládkách a zamořovaly životní prostředí. Základním materiálem jsou pneumatiky, které se plní hlínou, a působí jako skvělý izolant. Naplněné pneumatiky zcela přirozeně regulují teplotu uvnitř domu, která se konstantně drží kolem dvaceti stupňů. Doplňkově se používají skleněné lahve a plechovky.
TEPLO: Samotný materiál, rozvržení domu v terénu, skleník na jižní straně domu a tvar místností zajišťují dostatečně celoročně konstantní teplotu kolem dvaceti stupňů. Přesto je v našich zeměpisných šírkách třeba v době mrazů trochu přitápět, např. dřevem v kamínkách či krbu. ENERGIE: Elektrickou energii vyrábí solární panel či větrná elektrárna. VODA: Dešťová voda se v domě shromažďuje v nádržích, následně se použije čtyřikrát – v umyvadle či sprše, ke hnojení rostlin, pak na toaletu, ke hnojení venkovních rostlin. Vše je důmyslně promyšleno do detailů.
Tvůrcem tohoto experimentu je americký architekt Michael Reynolds. Domy podle jeho návrhů se kousek po kousku rozrůstají po celém světě. V České republice se první zeměloď nazvaná "Zeměnka" nachází v Sázavě a je otevřená veřejnosti. Druhou zeměloď staví na základě vlastního projektu soukromý investor na Andělu v Praze.
